No,a víš že by to bylo stejné,když by bylo všechno v pořádku a ty se místo strachu o sebe mazlila se svým dítětem,že bys o něj dál nestála?
Teď si představ (zase jen spekuluju),že takhle dopadne dost porodů...stačí šití,problémy s placentou...prostě prostoj,kdy máš práci sama se sebou...mezitím je dítko kdesi...a v těhle minutách už to začíná,tyhle minuty jsou ty nejdůležitější (ne pro dítě,nebo tebe,ale pro to pouto) pokud se promeškají,tak se může stát,že prostě dáš přednost svému odpočinku (občas sakra potřebnému,občas nutnému /po narkoze,ale občas jen "vyřídit SMS") před pudem být se svým dítětem...
I když jsme lidi,tak tyhle základní pudy jsou zvířecí a když to uděláš samici,tak se můžeš spolehnout na to,že další péče bude problematická...my lidi na to holt musíme s rozumem a většinou se podaří...ale taky nekdy holt ne
A stojí to za to,když to být nemusí???
Předchozí