Přidat názor k článku Bonding neboli připoutání

JOJO - krásná reakce - přesně tak jsem to chtěla říct i já.

A ještě k tomu něco dodám: Měla jsem štěstí, že při obou mých porodech vše probíhalo skoro tak jak má a kluci byli v prvních minutách až hodinách se mnou popřípadě pod dozorem tatínka - když se na novorozeneckém oddělení koupali, vážili a dostávali vitamíny... Ale na noc jsem byla štastná, že jsem mohla využít nabídky si odpočinout sama a kluci spinkali na novorozeneckém. I přesto mezi námi všecko naskakovalo tak jak má...

S kojením jsme měli problémy u obou kluků - ale odloučení během první noci v tom nehrálo roli. Prvorozený: I přes předčasné narození ve 36 t.t. a s problémy, že se po porodu nechtěl přisát, měl slabý sací reflex a byl spavý - i přesto jsme se bez větších problémů v porodnici rozkojili a problémy přišly až v 5m věku. Druhorozený se hned po porodu přisál jako klíště a sací reflex měl úžasný, ale i přesto nastaly problémy s kojením už ve 4m věku.

Věřím, že některé maminy, které mají "slabší" mateřské pudy, nebo si nejsou jisté, jak svou roli zvládnou - potřebují opravdu každou minutu po porodu strávit se svým dětátkem.

Ale proč kritizovat maminy, které si jsou svými city a instinkty jisté a dopřejí si pár hodin odpočinku bez dítěte během první noci po porodu.

A ty maminy, které například díky císařskému řezu nebo jiným komplikacím nemohou mít u sebe děťátko (i když by moc chtěly), by si místo stěžování a nadávání mohly najít pozitivnější pohled na celou věc: "Co se dá dělat - tak to využiju - odpočinu si a pak budu mít o to víc sil být tou nejúžasnější maminkou svému děťátku".