Anni, ty si myslis, ze cituji "ze je dotaznik nedostacujici a meni celou situaci"?
Ty jsi ten dotaznik videla? Je velice podrobny, ma otazky treba, jak dlouho miminko zustalo na brisku matky po narozeni. Take kde bylo v kazdy interval casu. Jsi opravdova spicka v hodnoceni vseho, o cem vis houby. Zkus jednou se uvedomit, ze tvoje domnenky skutecnost nevytvari.
Ptala jsi o tech petiminutech po porodu. (Ponekud drze na muj vkus, proc si myslis, ze ti nekdo je povinny doplnovat tvoje mizerne vzdelani, jakoukoliv hodinu vecerni odpovidat na jakoukoliv otazku?
) Ale budiz. Zalezi kdy, zalezi proc. Pro cerstve narozene 5 minut odlouceni je utrpeni dlouhe jak vecnost, ono nevi co se deje ani nema prestavu o case. Jeho instinktivni potreba je byt v bezprostredni blizkosti matky a najit si prso - prozkoumat si nove prostredi. Je na to vybavene, nema sevrene pesticky, ma oci otevrene do koran. Nikoliv byt zmereno, zvazeno a umyto, coz pro nej musi byt sileny stres, i kdyz trva - objektivne - kratce. Jak velke nasledky drasticke odlouceni na nej zanecha, zalezi na individualni odolnosti a na okolnosti. Nekazdy, kdo se jednou zlomil ruku je celozivotne postizeny, ale muze se stat. Stejne tak je to i s psychickymi traumaty. Pokud dite nebo matka jsou v ohrozeni zivota, prednost ma samozrejme zachrana zivota, a to i presto, ze bude traumaticka. Je to snad zrejme, ne?