Přidat názor k článku Bonding neboli připoutání

Ja jsem rodila take cisarskym rezem, ale bohuzel v Cechach. Proti sve vuli jsem dostala celkovou narkozu,epiduralni pry nebyla v mem stavu mozna, takze miminko jsem po porodu nemela sanci vubec videt.Vzbudila jsem se cca 4 hodiny po operaci a dalsi tri hodiny mi trvalo nez jsem placici a prosici premluvila personal, aby mi dcerku prinesli alepspon ukazat. Nasledujici den mi ji prinesli na kojeni a pak hned odnesli. Takto to pokracovalo i dalsi hodiny. Nedokazala jsem to unest,nemela jsem stani,chtela jsem jen byt s ni. Premlouvala jsem kazdeho, kdo se jen priblizil k nasemu pokoji, dokazovala sestram i lekarum, ze jsem schopna se o ni starat, i kdyz oni mi tvrdili, ze jsem po operaci a nezvladla bych to a musim odpocivat. Podarilo se mi to teprve treti den, konecne jsem byla se svou laskou. Celou tu dobu predtim byla moje holcicka na oddeleni novorozencu s jinymi opustenymi detmi a ja tam za ni tajne chodila, kdyz jsem videla, ze odesla sestra a nakukovala, zda prilis neplace. Bylo to utrpeni a neumim pochopit, jak je mozne, ze navzdory takovemu mnozstvi potvrzenych studii a publikovanych odbornych nazoru, se to muselo takto stat a deje se to nadale. Kdyz nyni ctu clanek o bondingu, mam slzy v ocich. Proc nemohou zeny mit pravo rozhodovat o svych detech? Proc nesmi byt se svymi detmi, kdy chteji?