Přidat názor k článku Rozcházení aneb o lásce, která není

Je to smutné a pravdivé. I když jsem nesouhlasila s rozvodem, tak nás rozvedli. Dlouho jsem se s tím neuměla smířit, ale časem to všechno přejde. Začala jsem znovu žít. Dala jsem si byt dohromady, věnuji se hodně dětem, ve škole pokračuji. Uklidnila jsem se a zjístila, že se toho tolik zase nezměnilo. O děti se starám, o domácnost a o vše, tak jak to bylo za manželství. Už ale nečistím boty, nedělám ze sebe služku a konečně jsem si začala vážit sama sebe. Jezdím s holkama na výlety, smějeme se, povídáme si. Holky se těší domů a jsou v klidu. Začala jsem hledat radost v maličkostech, když vás potěší drobnosti jako úsměv dětí, pohlazení a slova od dětí mám tě ráda, ráno se probudí a usmívají se tak je to ta nejpěknější věc. Držím palce těm, kteří bojují se smutkem, nevzdejte to a uvidíte zase bude lip.K