Mně nejde o to slepě věřit, ale o vzájemný respekt. Já vím, co mi je a jak se cítím a od doktora chci vysvětlení a pomoc. Ne že za všechno může doktor. Já budu diabetik a dlabat sladké a on může za to, že se mi přitíží. Tak si to totiž řada lidí představuje, jsou líní na sobě pracovat a všechno hážou na jiné.
Taky jsem se setkala s různými lidmi, někdy jsem s nimi i nesouhlasila, někteří byli protivní, ale na druhou stranu se zas našli lidi, co byli moc fajn. Hodně je to v lidech, vždyť i ten doktor je jen člověk.
Když jsem rodila já (za totáče, dítku je letos 25), byly jsme na pokoji 4 maminy. Nelituju, popovídaly jsme si a byla i legrace. Být tam sama, bylo by mi asi dost smutno
)