Přidat názor k článku Jak jsem porodila doma

Právě jsem se vrátila z výstavy "Evropa, kolébka vědeckého porodnictví".
Pár postřehů: první porodnice pro chudé byla založena r. 1630 v Paříži
- rodilo se jak vsedě (už starý Egypt), tak vleže. Od 16. stol. byla preferována poloha vleže, aspoň na obrázcích poloha vsedě nebyla
- rodily porodní báby, muž-lékař byl u porodu dlouho považován za znevážení lékařského stavu
- porodní bába musela mít příslušné zkoušky
- pokud bylo dítě tzv. neporoditelné, dlouho se přikračovalo k tomu, že dítě bylo v děloze nástroji zaživa rozčtvrceno a vybaveno ven. Je třeba si uvědomit, že v minulosti rodily také ženy rachitické nebo s jinými chorobami. Pokud byly porodní cesty úzké, dítě jimi neprošlo (a na výstavě byly i kostry jak úzké ženské pánve, tak lebka novorozence po smrtelném vpáčení lební kosti do mozku po průchodu úzkou pánví, krom toho tam byly i kosti rachitické). Cisařský řez byl znám, ale považován za rizikový. Porodní báby ho neprováděly, to mohl jen lékař.
- lékař se učil provádět porod na tzv. fantomu, modelu dítěte i porodních cest. Na fantomu se nacvičovaly různé porodní hmaty, otáčení dítěte v děloze (např. při porodu koncem pánevním, aby dítko při porodu nepřišlo třeba ke zlomené ruce, což se při tomto druhu porodu občas stává) a taky vybavování dítěte z dělohy kleštěmi, byly tam i kleště
Zajímavá výstava.
Dámy, i když je pořád co zlepšovat, buďme šťastné, že nežijeme třeba ve starém Egyptě!