Teď jsem to omylem odklikla. Také jsem byla vděčná, že u mě mohl být manžel.
Syn se narodil také v CAPu, protože problém nebyl v CAPu, ale v PA. Tehdá už byl CAP jiný, s personálem normální porodnice. To, že jsem nemohla vydržet na sobě monitor, neřešili. Už to ani nešlo. Po příjezdu byl syn za 15 min. venku. Paní doktorka, která mě šila, byla jako anděl. Na Bulovce. Zkrátka - člověk nikdy neví, s kým a v jaké chvíli se setká. Je ale škoda, že lékaři nechápou, že žena opravdu někdy ví, že určitým způsobem to nejde.
A k paní autorce - v přípravných kurzech v CAPu jsem ocenila, že PA, které je vedly velmi zdůrazňovali, jak je důležité, aby si člověk uměl říct, co chce a co nechce a byl v tom silný. Stejně se všem nepříjemnostem ale vyhnout prostě nedá. Doma bych nikdy nerodila. Kolegyně se připravovala na porod doma, v poslední chvíli to změnila, protože zjistila, že PA nikdy předtím sama doma nikoho nerodila. V porodnici potom měla takovou anomálii, že kdyby rodila doma, nepřežila by ani ona, ani dcerka! Je to neuvěřitelný hazard!
Předchozí