Přidat názor k článku Jak jsem porodila doma

Neustále hazardujeme se životy svých dětí - bohužel, tím, že je přepravujeme v autě, že jim dovolíme jezdit na kole, nebo lyžovat, tím, že je pouštíme samotné do školy...
V rámci svobodného rozhodování, kdy a jak to učiníme a připustíme, my, rodiče neseme zodpovědnost jako jediní - od okamžiku, kdy nám laskavě dovolí s dítětem odejít z porodnice.
Proč ten nebetyčný kontrast? Proč je nám toto právo rozhodovat o svých dětech upíráno právě v porodnici? Nikdo nikdy a nikde si nedovolil svalit vinu na rodiče, jejichž dítě zavraždil pedofil, nikdo nikdy jim nenavrhoval a nenutil je striktně dodržovat pravidlo, které by jediné pomohlo - mít dítě neustále pod dohledem do věku cca 15 let, nedovolit mu lyžovat, jezdit na kole, tato pravidla jsou prakticky nerealizovatelná.
Naopak je nám namlouváno, že matka není schopná se starat o své novorozené dítě, je tedy nesvéprávnou osobou po těch několik dní, které stráví v porodnici? Proč? Jen proto, že není schopna dostatečně razantně bránit své právo a svou povinnost rodiče - jediného zákonného zástupce, který je za dítě zodpovědný? Je tedy zneužito její momentální slabosti?
Nikdo si nedovolí odvléci nám dítě, protože mu dovolíme lyžovat, jezdit na kole, vozíme ho v autě...
Proč je mnoho matek nuceno se vyrovnávat s tím, že nebyly schopné v určitém okamžiku života bránit a chránit své dítě před těmi, kteří bez našeho souhlasu přebírají něco, co je právem matek a otců právě narozeného dítěte?