Přidat názor k článku Nočník - středobod vesmíru

Aido, ono je taky potreba rozlisovat, jestli je otazka "Uz chodi na nocnik" kladena konfrontacne nebo s potrebou poradit se. Kdyz bylo synovi kolem 2 let, tak jsem se normalne ptala maminek podobne starych deti, jak jsou na tom, aniz by me napadlo, ze bych se jich tim mohla dotknout nebo (chran b.!) by to mohlo byt povazovano za neslusne tema, do ktereho nikomu nic neni....Proste jsem mela pocit, ze syn uz je dostatecne vyspely, chape o co jde, ale ma porad neco "dulezitejsiho na praci" nez si rict vcas, ze se mu chce na nocnik....Navic jsme cekali druhe dite, tak jsem se snazila, aby to zvladl jeste jako "jedinacek" s moji plnou pozornosti, coz se mu nakonec povedlo behem 2 tydnu intenzivnejsiho nacviku....

Jinak jsem zila 2 roky v UK a dle mych zkusenosti se tam vymesovani deti taky resilo (v jednom pripade slo teda o psychicky problem ditete, coz resil psycholog)- mozna ne tak konfrontacne jako v Cechach.... A kdyz mi tchyne zacne nadsene vypravet, jak jeji syn (muj manzel) v roce chodil, nenosil plenky a sam jedl, tak se akorat usmeju a stejne nadsene rikam: "No to ja prece vim uz davno, ze je muj manzel neuveritelne sikovnej a nadanej!!!"