Přidat názor k článku Jak jsem na mateřské zpustla

Holky, já teda uznávám všechny z vás, co píšou, že by zpustnout nechtěly a nemohly, že by ze sebe neměly dobrý pocit. Mám taky pár bezvadných kamarádek, co chodí namalované,. říkají, že by si připadaly jako nahé, pěkně oblečené a učesané, a rozhodně to nejsou žádné slepice. Naopak. Já jsme odjakživa spíš typ - sportovní gatě, pohory, tričko, batůžek, kšiltovka, takže já taky vlastně už víc zpustnout nemůžu. Jednou jsme šla z práce a potkala jsem ředitelku MŠ, kam chodil náš syn a ta na mě z dálky volala" "Jé, vy se máte, že si jdete z výletu " . Sama krásná, upravená, zářící. Často se mi stane i, že se mi líbí nějaký pěkný, velmi žensky a něžně působící kousek oděvu, nebo éterické střevíčky, ale nekoupím si to, to bych v tom nebyla já. Každý zkrátka podle svého. Z čeho mě ale fakt jde mráz po zádech, je to, jak se tady občas objevuje "aby byl na mě manžel pyšný", "co na to manžel", "aby se za mě manžel nestyděl", "aby manželovi záviděli", "co na to vaše polovička" - to mě přijde jako vyjádření velmi nízké sebeúcty, i kdyby si dotyčná měsíčně dopřávala oblečení, kosmetiku a kadeřnice za desítky tisíc