Teda, musím říct, že mě Tvůj článek strašně, ale fakt strašně pobavil! A taky musím přiznat, byť nerada, že se v něm neskutečně vidím, včetně "vtipného" manžela, který na moje neustálé stížnosti, jak jsem tlustá, prohlásil, že to věděl, a je s tím smířen už dávno. Stačilo se přeci podívat se na moji (jak říká starší dcera) tlusťoučkou mamku a o nic míň tlusťoučké sestry... Jenže já byla vždycky "ta hubená", postavička jakou proutek. A nejhorší na tom je, že mám po dvou dětičkách stejný oči, ale úplně jiný tělo! Takže když jdu kolem výlohy a koukám na svetříky a tričíčka velikosti mojí pubertální neteře, říkám si, že bych si mohla nějaký nový obleček taky pořídit, jenže! Figurínám ve výloze jaksi chybí vytahaný pandírko, nad ním ještě fald a prsa pětky, protože ještě kojím.. Asi se budu muset smířit s tím, že cokoliv pod vel. 42 už si nikdy neoblíknu, ale můžu jen doufat, že se mi podaří neztloustnout ještě víc..
Předchozí