AE souvisí s atopií (dědičná odlišnost imunologické reakce). Míru atopie ukáže IgE hodnota protilátek ("alergických") v krevním testu pacienta.
Ale není ekzém jako ekzém a každá vyrážka není AE.
Příklad: potravinová intolerance lepku -celiakie (není alergie na lepek, ale chybění enzymu trávícího lepek) -kromě charakteristických trávicích problémů může přinášet i výskyt silně svědících puchýřků či ekzému na typických místech, zejména v okolí velkých kloubů - tzv. Duhringova choroba (vypadá jako ekzém, ale neprojeví se zvýšené IgE ale jsou zvýšené jiné protilátky (IgG, IgA).
Nebo: známá kopřivka po jahodách také není alergie (tj.neimunologický projev) . Potraviny, jako kyselá okurka, jahody, uzené ryby, alkohol, káva, zrající sýry, atd. nevyvolají imunol.reakci, ale tyto potraviny obsahují dráždivé látky (histamin, atd.) vyvolávající u citlivého konzumenta vyrážku. Když už jsme u histaminu . histaminové otravy jsou například popsány z ryb- proto se ryby doporučují spíše od 2.roku věku.
Stejně tak i potravinová alergie může být různých druhů:
Z hlediska patogenního procesu můžeme rozlišit více typů imunitní reakce. Označují se jako typ I – IV:
Typ I - Okamžitá reakce zprostředkované IgE (sp.IgE) Dochází k uvolnění mediátoru histaminu, který má za následek škrábání, kýchání, průjmy a další příznaky. Tato reakce se dostavuje během pár minut (málokdy hodin).
Typ II V případě potravinových alergií neuplatňuje.
Typ III Imunokomplexy zprostředkovaná alergická reakce – zde se uplatňují protilátky IgG. Dostavuje se 4 – 12 h po požití alergenu.
Typ IV Opožděná reakce zprostředkovaná buněčnou imunitou (ne protilátkami) a projeví se 1 – 2 dny po požití alergenu.
Takže ono to s tou reakcí na potraviny není tak jednoduché- někdy se např.udělají testy na IgE a test vyjde OK, ale dítě má ekzém + k tomu "zvláštní stolici" - hledá se dál - a zjistí se potrav.intolerance lepku, atd. A s vyrážkami už vůbec ne. To jen pro doplnění. *V*
Předchozí