Přidat názor k článku Jak jsem na mateřské zpustla

Mě se článek taky moc líbí.
Nejde o tloušťku, aspoň u mě ne. Tlustá jsem celý život, děti neděti ( mám 3) a manžel si mě taky vzal tlustou a sám není žádný hubeňour. Tloušťku vzal čert.
Mě se spíš na mateřské stává ( pravidelně- jsme teď znova po 4 letech se 3. prckem) , že se mi na mateřské úplně "vygumuje "mozek. Jsem jak omámená. Když ráno vypakuji děti do školy ani mě kolikrát nepříjde divné , že se neučešu - mám kraťounký vlasy, takže ...-někdy si i zapomenu vyčistit zuby.. ó ta hrůza. Pak vařím v noční košili, do toho pořád jede televize - nedívám se, jen kvůli hlasům...doma je pořád dopoledne takové ticho..někdy si říkám, jéžiš kdyby teď přišla pošťačka..koukej se oblíct. K tomu samozřejmě prcek, takové ty běžné děti ...krmit,přebalovat, hrát si. A pak vzít děti ze školy, jsem spíš na to sportovní oblečení , žádná malovátka, kulich!! a hlavně , že je mě teplo. Po třech dětech jsme došla k názoru, že jediné důležité je jak se člověk cítí aby byl spokojený. Protože platí pořekadlo" spokojená máma spokojené dítě" takže kašlu na vyčištěný zuby, nalakovaný nehty a podobné věci, dám dítě klidně v noční košili ( v tý košili jsem já a ne dítě) a společně se zmatleme nějakou mňamkou , která je pak všude po bytě. Ale jsme spokojení, užíváme si sebe .A klidně si vlezeme zpátky do postele a ležíme a malej spí a já si čtu a kašlu na všechno.Prostě klídek. A jestli je někdo spokojený namalovaný nebo ne, tlustý nebo hubený to je úplně fuk, každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného. Zatím mi stačí k životu občasné schůzky s kamarádkama a jejich dětma třeba v parku. Pokecáme a jdem. A že jsou naše děti pak jak čuňata? Máme přeci pračku a já odmítám řvát na děti " proboha, nelez tam ,zamažeš se" a nešahej na mě , budu od bahna. A kolikrát se mě už stalo, že jsme šli do obchodu a já si říkám, jéžiš, podívej co má to tvoje dítě na sobě, taky nechodíme podle poslední módy. Obzvlášť se mi to stává na chalupě, kde když vyrazíme z města za vzduchem mám upřímnou radost z toho, že konečně můžeme chodit jak se nám zamane a neohlížet se moc na to co máme na sobě no a když pak jdeme třeba pro rohlíky ...trochu naruby, pisatelka jela do města mi zas na ves , ale výsledek je úplně stejný.
POdle mě je to věc "vývoje života na mateřské", po těch x letech co na mateřské budete se zase změníte na "normálního člověka". Já šla po 6 letech do práce stylem "hurá, práce, dospělý lidi, žádný děti ( dělat ve školce bych v té době fakt nemohla) " , každý na mě koukal jak zjara, že mě práce baví, každý už byl otrávený že musí pracovat, já ne, pěkně jsem se strojila , užila si dospěláků a teď šup na mateřskou (po 3 letech v práci) a je to príma, užívám si ty neučesaný vlasy a nevyčištěný zuby. Vím , že to zase přejde , ale zatím se toho držím jako klíště, vyhovuje mi to, jsme tak spokojená. Však ono se to zase vyvine tak jak má.