I mně se tenhle článek týká,před těhu jsem byla zvyklá chodit upravená každý den i když jsem nikam nešla.Při těhu jsem na to začla kašlat s tím jsem těhotná,nabrala jsem 25kilo a tvrdla doma u tv.Pak se narodil kluk to jsem pro změnu byla rádá že se vůbec najim,vykoupu a trochu vyspím to jak vypadám sem neřešila prostě si něco natáhla na sebe a bylo to.Sex jsem přetrpěla dneska si myslim že to spíš přetprěl partner a takhle jsem si vesele žily asi rok.Pak sem přišla do jiného stavu,ale druhý dítě jsem nechtěla a hlavně nemohla mít,brala jsem v té době léky a dítě by bylo se narodilo s vadami.Z nervů a stresů jsem shodila těch 25kilo,rázem mi každý říkal at se jdu najíst
.Ale jak šel čas dál tak i kila se pomalu vracela né nějak strašně,ale začala jsem být trošku oplácenější.Mně osobně to nějak netrápilo rozhodně jsem nebyla tlustoprdka,ale partnerovi asi ano sice mi nic neřekl já se neptala myslela jem si že jsme o.k.Ale pak jsem jednoho dne procitla když jsem zjistila že si našel kamarádku,o 5let mladší než já.Když jsem uhodila tak mi přísahal že nic mezi nima není,to se hezky poslouchá ale kde je pravda.Neváhala jsem a projela mu mejly(hluboce se dnes stydím) nebýt toho tak bych nevěděla s kým mám tu čest.Co vám mám napsat rozdíl mezi námi byl víc než ve věku,ale i vtom jak vypadala.Upravená,štíhlá a hlavně nezničená po dítěti
.Nastalo děsný obodobí hádek,pláče,vyzvídání a depresí.Dívala jsem se na sebe a ptala se kde je ta hezká holka,která se vždycky ráda líbila,podotýkám nejsem žádná ošklivka.Vlastně bych mněla být té slečně vděčná tahle zkušenost mi otevřela oči,znova jsem se naučila o sebe pečovat,přestat se podcenovat a hlavně se mít ráda.Chci dodat že přítel ted žárlí na mně,nerad mně večer pouští ven a bojí se toho že mně někdo zbalí.A já když se kouknu na fotky z dřívějška a dnes chce se mi trošku zvracet.To že jsem na md neznamená že musím vypadat jak šmudla přece i při dětech se dá vypadat dobře