Přidat názor k článku Špatné matky zaostalých dětí

Bydlím pátým rokem na hooodně malé vesnici. Téměř nikoho tu neznám. Ani není moc míst kde bych se s někým mohla seznámit- nemáme tu obchod ani hospůdku ani žádné dětské hřiště. A tvůj článěk mi připoměl jednu mou kamarádku která bydlí nedaleko. Ta sice z mé dcery nedělá zaostalého človíčka,ale zato se ráda ve všem předhání. Takže když řeknu např. že bych v budoucnu ráda dala Nelu do nějakého kroužku -třeba hraní na klavír - tak to hned její Tomášek bude chodit hrát na bubny, hrát fotbal apd. Ale kdybych se nezmínila tak bych to od ní neuslyšela. Někdy je to hrozně vyčerpávající. Chtěla bych si o tom normálně popovídat a rozebrat to ale to jen pořád slyšíš co dělá nebo dělat bude Honzík a vždy to musí být něco lepšího. No ale je toho daleko více včem si nerozumíme. A nedávno to vyvrcholilo. Už jsem to nevydržela a řekla jí své. Trochu mě to teď mrzí, ale na druhou stranu - proč bych nemohla říct svůj názor? Proč bych to měla pořád snášet? Co z toho mám? Stojí mi to za to? Ne! Nestojí! Protože kamarádka se má chovat úplně jinak. Rozhodla jsem se,že její společnost vyhledávat nebudu a raději si zajedu o pár km dál za kámoškou se kterou si můžu poklábosit o čemkoliv. Protože ne každý musí být za každou cenu náš kamarád.