Mě to tedy moc nepřipadá. Spíš mají oba úplně různé nemoci (kromě třeba neštovic, ty prodělali společně). Syn byl více nemocný v prvním roce života - zánět středního ucha, časté "bezdůvodné" horečky, pak atopický ekzém, afektivní záchvaty. Asi od roku a půl je relativně v pohodě, přijde mi otužilý a odolný. Dcera byla naopak úplně zdravé miminko, problémy jen se slznými kanálky. Pak mezi 2-4 rokem chytla kde co, několikrát měla streptokoka v krku( syn kupodivu ne), brala atb., každá nemoc zakončena zánětem spojivek. Kojení byli oba plně do 8 měsíců, pak asi do 2 let.
Jsou od sebe 20 měsíců a největší úlevu mi přineslo, když jsem asi ve 2 měsících dcery pochopila, že zkušenosti nemám žádné, musím k ní přistupovat jako k osobnosti, která má svoje potřeby, NAPROSTO odlišné od jejího staršího bratra. Prostě jsem očekávala, že vím jak na to, ale všechno bylo úplně jinak (syn jedl 40 minut, ona byla hotová za 3 minuty, on spal 6hodin denně, ona 1/2 hodiny atd.atd.).Když jsme jí přestali "cpát" do zavedených škatulek a přijali v rámci možností, její režim, všem se nám ulevilo.
Jinak je to super, asi tak od 3 let dcery si spolu hrajou, chodili spolu do školky, prostě pohoda.