Otázkami, zda a kdy má přijít druhé dítě, se zabývají téměř všichni rodiče. Záruka správného rozhodnutí neexistuje, nicméně nad spoustou věcí je dobré se zamyslet…
Sedmatřicetiletá Zuzana čeká v březnu druhé dítě. Další miminko si moc přála, přesto si těhotenství neužívá tak jako před třemi lety, kdy čekala Tiborka. "Moje první těhotenství bylo o hodně romantičtější. Měli jsem na sebe více času," vzpomíná Zuzana. Při rozhodování, zda si pořídit druhé dítě, sehrály roli zcela jiné věci: Je byt dost velký pro čtyři? Dokážeme s jedním příjmem splácet hypotéku? Jak zabezpečíme opatrování? Budou nám stačit peníze? Zvládne Tibor "sesazení z trůnu"? "Šlo o hodně praktické záležitosti," přiznává Zuzana, "a rozhodli jsme se zodpovědněji než poprvé."
Při rozhodování se, zda (příp. kdy) si pořídit druhé dítě, hrají roli nejen sociální a finanční aspekty, ale také zdravotní stav. Ženské tělo potřebuje po porodu nějaký čas, aby se zotavilo, a následují-li těhotenství krátce po sobě, je to pro něj zátěží. Pravděpodobnost předčasného porodu nebo podprůměrné váhy u novorozence je pak vyšší.
Když se narodí první dítě, je z vás rodičovský pár s dítětem. Když se narodí druhé dítě, stává se z vás skutečně velká rodina. Každý rodič dvou dětí vám potvrdí, že je velký rozdíl mezi tím "mít jedno" a "mít dvě". (Ti, co mají tři a čtyři děti, zase naopak tvrdí, že v porovnání se dvěma dětmi už to tak velká změna není.) Zkoordinovat denní péči o dvě děti vyžaduje hodně úsilí, už kvůli tomu, že dvě děti už není možné jen tak samozřejmě "zaparkovat" u babičky nebo u sousedů; když onemocní jedno, do týdne stoná druhé apod.
Dvě děti představují obrovskou psychickou zátěž, volný čas pro sebe nebo pro partnera prakticky neexistuje. Naštěstí většina žen vnímá toto období pozitivně, rodinný život se pro ně stává středobodem a neexistuje pro ně žádné "kdyby" a "ale". Jak potvrzuje jedna německá studie, rodiny se dvěma dětmi se cítí nejspokojenější.
Při prvním těhotenství jsou maminky hýčkané a obdivované. Druhé těhotenství už často probíhá "za pochodu" a nezbývá čas na to, ho plně prožívat. Zuzana o tom ví své. Místo korzování po obchodech s kojeneckým zbožím nebo ležení na gauči a snění o budoucí rodině je teď od rána do večera zaměstnaná Tiborkem. Cvičení a přípravné kurzy pro těhotné obvykle druhorodičky z výše uvedených důvodů vynechávají. Na otázku, co by si nejvíc přála, si Zuzana lehce posteskne: "Více klidu a intenzívnější kontakt s očekávaným miminkem…"
Na druhou stranu je třeba podotknout, že u druhého dítěte jde spousta věcí snáz. Rodina má k dispozici prakticky kompletní výbavičku, kočárek, postýlku apod., rodiče už vědí, "co a jak", a pokud si po prvním porodu máma nebyla jistá v péči o miminko, po druhém porodu jí to jde většinou samo. Je mnohem uvolněnější a sebevědomější.
Žárlivost, popř. agresívní chování (vůči novorozenci nebo vůči rodičům) je asi největší problém, se kterým se musí rodiče po narození druhého dítěte potýkat. Prvorozené děti touto reakcí na novou situaci demonstrují svůj strach ze ztráty lásky rodičů. Ti by měli jejich obavy brát vážně a dávat jim najevo své pochopení a lásku.
Zároveň je nutné vytyčit mantinely a jasně dítěti sdělit, že malého bratříčka nebo sestřičku není možné štípat nebo jakkoli mu/jí ubližovat.
Z pohledu pedagogů a psychologů neexistuje ideální věkový rozdíl mezi sourozenci. Když přijdou děti velmi brzo po sobě, tak jsou rodiče vystaveni v prvních letech těžké zkoušce. Výhodou je, že z dětí se velmi rychle stanou partneři pro hru a že maminky mohou po souvislé "baby-pauze" opět nastoupit do zaměstnání.
Věkový rozdíl tří a více let pokládají rodiče za výhodný, protože starší dítě je už samostatnější a pomalu začíná chápat, že miminko vyžaduje zvláštní pozornost. Žárlivost na sourozence už není tak veliká, dokonce při věkovém rozdílu okolo pěti let starší sourozenec už téměř vůbec nežárlí. Nevýhoda spočívá v tom, že sourozenci už k sobě nemívají tak blízko. A někdy je v rodině kvůli rozdílným zájmům dětí náročné koordinovat rodinné aktivity.
Malý věkový rozdíl mezi dětmi znamená, že…
Větší věkový rozdíl mezi dětmi znamená, že…
Rozhodnutí, kdy má přijít na svět druhé dítě, je tak trochu i záležitostí intuice. Nejdůležitější je, aby byli rodiče na druhé dítě připraveni, a je jedno, zda bude mladší o 15 měsíců nebo o 15 let. Pokud se na druhé dítě rodiče necítí, neměli by se nechat tlačit ani prosbami natěšených babiček "dvě děti jsou lepší než jedno"…
1. Péče o druhé dítě je lehčí.
ANO. Rodičům se to tak často zdá, protože jsou vyrovnanější a mají více zkušeností.
2. Mít dvě děti je už dnes výjimka.
NE. V Čechách jsou dvě děti standardem.
3. Druhorozené děti bývají méně často nemocné.
ANO. Mladší dítě je méně náchylné k nemocem. Odmalička starší sourozenec přenáší na mladšího hodně baktérií a raný (a častý) kontakt s baktériemi a viry posiluje imunitní systém.
4. U druhého dítěte se žena hůře dostává do své původní formy.
ANO. Kupodivu i u tatínků stoupá s každým dítětem riziko nadváhy. Rodiče více dětí z časových důvodů méně sportují a častěji sahají po "fast foodech".
Kdy je tedy správný čas na druhé dítě z gynekologického hlediska a jak probíhá těhotenství podruhé, jsme se zeptali MUDr. Josefa Záhumenského, kterého znáte z Poradny gynekologa na portálu www.mamaaja.cz.
Pane doktore, kdy je podle odborníků ten ideální čas na druhé dítě?
Podle některých studií je ideálním obdobím rok po prvním dítěti. Ale studie byly prováděné na příliš velkých souborech na to, aby vypověděly o tom kterém případu. Velmi důležitou úlohu sehrává věk matky, po dovršení třiceti let každým rokem narůstá riziko některých komplikací.
Probíhá těhotenství a porod u druhého dítěte jednodušeji než poprvé?
V podstatě platí, že druhé a třetí těhotenství a porod je z lékařského hlediska nejbezpečnější. Problém je však ve věku. Je rozdíl, když má žena za sebou děti v rozpětí jednoho roku v mladším věku, a je rozdíl, když otěhotní po 15 letech, kdy už vznikají rizika nemocí spojených s věkem.
Platí pravidlo: když jednou žena rodí císařským řezem, rodí pak císařským řezem pokaždé?
Spontánní porod po císařském řezu je v současnosti považovaný za legální a standardní postup. Samozřejmě jen v případě, když nepřetrvává indikace po císařském řezu, například když měla žena císařský řez kvůli deformaci pánve. V tom případě musí podstoupit císařský řez pokaždé. V naší porodnici rodí asi 60 % žen po císařském řezu spontánně.
Otěhotní žena, která už má dítě, rychleji než bezdětná žena stejného věku?
Nemám informace o studiích, které by sledovaly tento parametr. V každém případě pokud žena už úspěšně otěhotněla, je pravděpodobnější, že se jí to podaří znovu, než ženě, která ještě těhotná nebyla. Na druhou stranu některé porodnické a poporodní komplikace (hlavně zánět dělohy) mohou mít vliv na další plodnost.
Plánovali jste druhé dítě, nebo jste tomu dali volný průběh? Co pro vás bylo v péči o druhé miminko snazší, co vás podruhé příjemně překvapilo a co se ve vaší rodině příchodem druhého dítěte změnilo?
"Když jsem měla jen syna, tak jsem kromě péče o něj nestíhala absolutně nic. Ani vařit, ani uklízet, natož si někam vyrazit s kamarádkami nebo něco podniknout. Teď, s dvěma dětmi, zvládám mnohem víc věcí! Abych byla upřímná, ne každý den je posvícení, někdy mívám pocit, že se na mě všechno valí, ale obecně můžu říct, že to zvládám v pohodě. Myslím, že to je tím, že si umím všechno líp zorganizovat. Je to taky tím, že Sofinka je moc klidné a hodné miminko a Míša už je docela samostatný kluk, který se sám oblékne, nají, vyčistí si zoubky apod. Kolikrát mi i pomůže: přinese plínku, vyndá prádlo z pračky nebo i nádobí z myčky apod. Po druhém porodu se mi taky mnohem rychleji zahojila jizva, naprosto přirozeně se rozběhlo kojení a vůbec, všechno šlo tak krásně, až jsem se tomu sama divila. Jsem strašně šťastná, že má dvě krásné, zdravé a šikovné dětičky, a doufám, že nám osud brzy nadělí třetí!"
Eva , syn Michael (3,5) a dcera Sofie (4 měsíce)
"Věkový rozdíl mezi dětmi jsem neplánovala. Už když bylo malému Pavlíkovi něco přes osm měsíců, zatoužila jsem po dalším miminku. Vždycky, když jsem uviděla maminku s bříškem, jak se naklání nad svoje děcko, pomyslela jsem si, že chci pro svého chlapečka sourozence. Samozřejmě, že jsem měla i obavy. Ani ne finanční nebo zdravotní jako spíš, jestli zvládnu postarat se o dvě děti. Péče o Pavlíka byla od jeho narození náročná. Téměř nespal, permanentně plakal, stále vyžadoval moji pozornost, nedokázal se sám zabavit. Bála jsem se, aby naše druhé dítě nebylo podobné, a trochu jsem váhala. Nakonec rozhodl osud (nebo náhoda?). Otěhotněla jsem, když byl Pavlíkovi rok a půl. Nikdy jsem moc nevěřila na "zaručené" babské rady, ale na jednu jsem se doslova upnula. Podle ní prý, když je první dítě náročné (nechce spinkat, papat apod.), druhé děťátko je pak zlaté. A přání se mi splnilo! Janinku mám za odměnu. Prvních šest měsíců jsem vůbec nevěděla, že ji mám. Tři měsíce prospinkala, další tři měsíce v tichosti sledovala svoje okolí.
A co mě překvapilo? Všude jsem četla, že s dvěma dětmi se už domácnost zvládá jen velmi těžko a aby se maminky připravily na to, že všude, kam se podívají, je jenom nepořádek. Myslela jsem si, že jsou to přehnané katastrofické scénáře. Ale věřte nebo ne, potvrdily se! U nás doma to teď rozhodně není "tip top", ale mně to vůbec nevadí. Jsem ráda (a třikrát ťukám na dřevo), že jsou děti zdravé, spokojené, Pavlík sestřičku přijal v pohodě, a dokonce si s ní začíná hrát - a pohled na moje smějící se děti má pro mě větší význam než pohled na vymydlenou podlahu nebo perfektně vyrovnané knížky v poličkách. Mateřskou dovolenou si zkrátka užívám…"
Dáša, syn Pavlík (3) a dcera Janinka (9 měsíců)
"S manželem jsme od počátku chtěli, aby Sebastian nebyl jedináček a aby mezi sourozenci nebyl velký věkový rozdíl. Nakonec máme kluky dva a půl roku od sebe, což je podle nás úplně v pohodě. Během druhého těhotenství jsem Sebastiana připravovala na to, že bude mít sourozence, vyprávěla jsem mu o tom, jaké to bylo, když on sám byl malinký, a myslím, že díky tomu spolu kluci vycházejí úžasně. Žádná rivalita, žádná žárlivost, nic. Doufám, že jim to dlouho vydrží a že žádné velké problémy nenastanou…"
Lenka, synové Sebastian (38 měsíců) a Samuelek (8 měsíců)
"Jsem třicetiletá maminka osmiměsíční Amálky a rozhodně se nevzdávám myšlenky mít další dítě. Ale o tom, jestli mít, nebo nemít druhé dítě, začnu více přemýšlet až za několik let. A důvod? Na další těhotenství se zatím fyzicky necítím a navíc si chci svoji dceru ještě dva tři roky naplno užívat. Poprvé jsem čekala dva roky, než se mi podařilo otěhotnět, takže je docela možné, že i o druhé těhotenství se budeme muset nějakou dobu snažit. Pokud by se nám početí druhého děťátka podařilo do mých 35 let, budu ráda, po této věkové hranici bych se trochu bála možných zdravotních komplikací."
Martina, dcerka Amálka (8 měsíců)
"Než se nám narodila Adriana, Agáta byla byl středobodem zájmu celé rodiny. Nejenže byla naším jediným dítětem, ale taky jediným vnoučetem mých rodičů, a tak si mohla do sytosti užívat pozornosti maminky, tatínka, babičky i dědečka. Na miminko se moc těšila, všude vyprávěla, že bude mít sestřičku, vybrala jí jméno, spolu jsme kupovaly kočárek, zkrátka panovalo nadšení. Po narození Adrianky ale zjistila, že najednou není nejdůležitější na světě. Najednou vyžadovala pomoc při obouvání bot, chtěla nakrmit, uspávat, ačkoli do té doby zvládala tyhle věci sama. Když pochopila, že jsem s malou doma sama, odmítala chodit do školky. Jednou v zimě byla Agáta nemocná (klasické nachlazení, ale s teplotkou, takže musela ležet v posteli). Adriana měla tehdy koliku, hodně plakala, často jsem ji proto kojila a konejšila ji. Tehdy mi Gátka smutným tónem řekla: "Mami, ale já jsem taky nemocná, a ty se staráš jen o Áju, já jsem taky tvoje holčička, starej se i o mě!" Tuhle větu si budu pamatovat pořád, hrozně mě zasáhla. Uvědomila jsem si, jak musí být pro Gátku těžké vyrovnat se se ztrátou výsadního postavení v rodině. Od té doby jsem se jí snažila maximálně věnovat, zapojila jsem více babičku, která dvakrát týdně vyjede s kočárkem s malou do parku, a my s Agátkou máme čas jen pro sebe: kreslíme si, hrajeme pexeso, podle toho, na co má Agátka chuť. Zatím to vypadá, že se nám daří rodinný život pěkně sladit. Podruhé bych ale radši volila menší věkový rozdíl, děti pak mají podobný denní režim a péče o dvě děti je pak pro maminku snazší…"
Katka, dcerky Agátka (5) a Adrianka (1)
Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 22. ledna do 21. února 2009 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a dostane automaticky dáreček - Test Tube Aliens.
Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.