11.2.2009 22:42:15 Petra dcera10\06 a syn09\08
Re: Mateřské tabu
Tak ten pocit zznám taky. Vlastně s malým, když byl v bříšku jsem mluvila vždycky až večr než jsem totálně odpadla a řekla mu akorát, tak Dobrou noc. Taky jsem se bála, že ho budu mít míň raději než dceru. Ale porodem se všechno změnilo.Nedokázala jsem si představit, že prostě mám v srdci ještě místo pro jednoho,ale musím říct, že miluju oba stejně. Mám veliký štěstí v tom, že dcera byla hodně náročné, řvací a nosící mimino. Malý je usměvavý anděl. Krásně to s něma obouma doma zvládám a jsem opravdu o moc šťastnější než když jsem měla jen dceru. Prožívám teď nejkrásnější období života a doufám, že bude hodně dlouhé. Samozřejmě že dcera žárlí, ale je to v mezích a tím že malý je zlatý, tak se jí opravdu můžu hodně věnovat. Hrajeme si třeba s legem a malýmu stačí u nás ležet a koukat. Prostě nám to krásně vyšlo. Já bych neměnila ani trošku.
Odpovědět