Přidat názor k článku Správný čas na druhé dítě?

Vidíte, a mě naopak přišlo, že malý věkový rozdíl (18 měsíců) byl velká úleva. Nemuseli jsme být s miminkem nikde včas - když se nám nechtělo ven, tak jsme nešli - když jeden z kluků prořval noc, tak jsme prostě ráno leželi v posteli všichni tři na hromadě a mazlili se, žádný řád, žádné povinnosti. Když jsme byla podruhé těhotná, tak jsem s prvorozeným chodila spát po obědě a byla ráda, že se nemusím nervovat v práci. Pak šel velký do školky, ale když přišly první školkové nemoci, tak jsme zase prostě byli všichni doma. Vyzvedávala jsem ho celý první rok hned po obědě, ráno jsme se vypravovali v klidu... Třeba letos už lyžujeme všichni, nemusím postávat pod sjezdovkou nebo u kluziště s kočárkem. Teď mám doma prvňáka a školkáčka a je to to taky v pohodě. S velkým udělám úkoly a až pak jdeme vyzvednout bráchu ze školky; ráno jsou relativně soběstační, takže jsme ve škole včas. Neumím si představit, že bych se vypravovala do školy s miminkem nebo s batoletem, které by si na poslední chvíli vzpomnělo s jídlem s kakáním. No, asi bych to zvládla, že. Ale takhle mi to přišlo bezvadný.