jsem na tom podobně. Taky jsem si vždy myslela, že mi budou stačit 2 děti a navíc mám páreček.Najednou jsem měla 33 let, děti 13 a 10 let. Přišlo to naráz, strašně silná touha po miminku.Začalo to pokukováním do kočárků a pak se to rozjelo. Silná touhá, která byla navíc ještě umocňována tím, že se mi 2 roky nedařilo otěhotnět. Byla jsem zoufalá a protivná,pořád nic. šla jsem po tom, čaje, testy,teploty...Konečně se povedlo a v létě se strašně těším. Samozřejmě, že děti nebyli zrovna nadšené,jsou velké, nejsou hloupé a vědí,že se už nebude všechno točit kolem nich. Nejprve mě mrzelo, že jsem vlastně vychovala sobečky. Ale shodli jsme se s maminkama, že se jich nesmíš ptát, kromě jedináčka by všichni větší děti takhle reagovali. To je normální. Brzy pochopily,že je to moje volba,kolik chci mít dětí. Za chvíli nás už vůbec nebudou potřebovat a my zase všechno prožijeme znovu.
Co bysme doma dělali až děti budou různě po školách, s kamarádama? Vždyť ještě nejsme tak staří.
Dnes už vidím, že alespoň dcera mi bude pomáhat a strašně se těší. Když často vidím v okolí téměř dospělé děti, jak se o mladší sourozence krásně starají jsem dojata. Zrovna dneska u dr. vedla asi 16letá holka svého mladšího 3letého bratra k doktorce, kousek za rohem zase starší osmák vedl prváka do školy. Maminku vůbec nepotřebovali. Úžasné.
Předchozí