Článek mě pobavil, pobavily mě i komentáře v diskuzi
Ale donutilo mě to i zapřemýšlet a zaspekulovat si nad možnými důvody.Markét píše, že do narození druhého dítěte bylo vše OK, po návratu z porodnice jakoby nastala otočka o 360´.S jedním dítětem vše zvládali společně, ale u druhého to již skřípe.Není možné, že by manžel trpěl ztrátou manželčiny pozornosti a tlakem na něj vyvýjeným jeho okolím (rodina, domácnost, práce, dlouho trvající stres).Není to forma vzdoru, která je jen následkem dlouho trvající frustrace přecházející v deprivaci?Reakce=obrana na frustraci může být různá, v tomto případě to vypadá na regresi(sestoupení na nižší úroveň vývoje dospělí=>dítě =vzdor a agresivní reakce na manželčiny výtky pokud jsou časté).Jestli to tak skutečně je nebo není mohu jen hádat, každopádně by to chtělo vážný a hlavně klidný rozhovor mezi manželi.Nemá cenu nechat si to přerůst přes hlavu.Nebo vyhledat odbornou pomoc pro oba.Tím, že to autorka uveřejnila přiznala dle mého i svůj problém s řešením již déle trvající neschody.Nevylučuji, že se navzájem nepřivedli až k oné frustraci.Toto může být jen špička ledovce.
Jsou to jen spekulace.
Co se týče uveřejnění takových to příběhu na net, si myslím, že je to lepší než vyplakat se na rameni své přítelkyně.Jak už psala jedna z vás je to anonymní.
A dostane se jí mnohem více odpavědí a náhledů na věc než na pískovišti s maminama, kde se znají.Nehladě na to, že občas neudržíme pusinky na zámek.Ať už náhodou nebo s úmyslem někoho poškodit.Jsme ženy
.
A teď hrrr do mě
za můj odlišný názor
těším se na slovíčkaření kterého je tu vždy plno
.
Né nadarmo se říká, že internetové diskuze jsou vděčné studijní téma o společnosti
Přeji hezký den všem