Chudák chlap?..mám dvě děti a už rok a půl jsem pracující po MD. Když jsem byla doma, bylo mi líto trávit čas doma-uklízením, popř. s jinými pracemi, když manžel přišel z práce. Raději něco podniknout, výlety, procházky, prostě být spolu. Pět a půl roku jsem byla doma a fungovalo to. Jenže jsem nastoupila do práce.. :-( ..má pracovní doba začíná dříve, takže na manželovi je děti vzbudit, nasnídat se snimi a odvézt do MŠ a ZŠ. Toť vše. Toť vše, co doma dělá. Já letím z práce, MŠ, družina, popř. něco pokoupit, domů..to se mi chce brečet, co tam zas doma ráno všechno "stihli", takže poklidit, posbírat, udělat se straším děckem úkoly, připravit večeři, připravit věci dětem na druhý den, aby to měl tatínek ráno ok. Pak někdy dorazí manžel domů....dá spát děti..někdy. Do práce chodí i v sobotu, cca do 14ti hodin. To stíhám důkladnější úklid, uvařit, udělat úkoly do školy, co dostal kluk na víkend. Je to nekonečný kolotoč. Chtěla jsem po manželovi pouze to, aby vracel věci na své místo, aby uklízel po sobě...nedělá to. Když mu to vytknu, pohádáme se..pak to tak 1-2 dny dělá apak nanovo...Proto dámy, co máte ještě nezkažené muže a jste doma, nenechte to dojít tam, kam já..ať se chlapi podílejí na domácnosti stále, pak jim to teřba ani nepřijde...když nastane ta celkem dost podstatná změna a VY opět začnete pracovat.
Předchozí