Přidat názor k článku Ty nemáš helmu? Jsi out! aneb Helmománie

... za vtipný článek. V autě se (po zkušenostech z jedné ošklivé bouračky) poutám vždy, s nepřipoutanými dětmi nejedu ani pět metrů, cyklopřilby vozíme všichni a na lyže je děti mají taky, ALE:

Právě pro to všechno mě taky často napadá, kam až to půjde. Současná posedlost většiny z nás mít ÚPLNĚ VŠECHNO POD KONTROLOU je děsivá a mnohdy nebezpečně omezující. Znám rodiče, které vodí své děti do a ze školy v sedmé(!) třídě, ačkoli bydlí méně než pět minut chůze od školy a v cestě není jediná hlavní silnice ani podobné riziko. Znám rodiče, kteří své dítě v pěti letech nepustí na kolotoč a v patnácti jej nenechají tři hodiny samotné doma. Bezpečnostní předpisy o dozorech ve školách jsou dovedené do takové "dokonalosti", že je lze neproušit pouze tehdy, když děti do školy vůbec nepřijdou (pozor, to není vtip, ale realita).

Osobně patřím spíš k těm opatrným, když děti padají, šílím a vyskakuju, ale snažím se ovládnout a nevyšilovat, protože vím, že přehnaná lehkomyslnost dětem uškodit MŮŽE, ale přehnaná opatrnost jim uškodí JISTĚ. Vždyť těžko můžu své dítě poškodit víc, než když z něj vychovám nezodpovědného, nesamostatného a neohrabaného chudáka...

Je to často těžký boj, který mi tlak okolí (a státu) rozhodně nijak neulehčuje. Abych se mohl správně rozhodnout, nesmí mi do toho především nikdo mluvit.

Děkuji za článek - jsem rád, že boj se svou přehnanou opatrností nesvádím sám...