| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přidat názor k článku Kus života těžkého

Děkuji Vám všem, které jste se zvládly za cenu osobního odříkání postarat se o starého člověka. Děkuji Vám proto, že Vaše příběhy mě utvrzují v přesvědčení, že to vždy nějak jde. Že to musí jít. Doufám, že budu jednou stejně silná a "normální" jako Vy. I kvůli mým dětem. Nechci, aby chodily za babičkou do LDNky. Já sama vyrůstala s prababičkou, která umřela, když jí bylo 92 let a mně dvanáct. U nás doma. Hodně jsem se s tím musela popasovat, ale cením si rodičů, že někam nezmizela, že ji někam neuklidili... Tak se podle mého názoru má chovat člověk k člověku. Tak bych si přála, aby se naše děti jednou chovaly k nám. A jejich děti k nim. Aby ta moje vymodlená, láskou zahrnutá sluníčka jednou nevyhasla jako "gerontičtí dementi". Uf, to je tvrdé. Kéž by život končil se stejnou pozorností s jakou začíná!

Předchozí 

Tip: Chcete uveřejnit zajímavou informaci také na hlavní straně Rodina.cz?
Autor příspěvku: NeregistrovanýRegistrovaný
Před vložením příspěvku se musíte nejdříve přihlásit.
Pravidla diskuzí:
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.

Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.