Přidat názor k článku V jedné porodnici…

To nejsou móresy ulice, to je společenské chování.

Poradna Ladislava Špačka - pozor na první větu odpovědi:
* Píše posluchač: Už třetím rokem učím na základní škole, kterou jsem kdysi navštěvoval jako žák. A tak se z učitelů, které znám z dětství, rázem stali kolegové. Mnozí z nich mi postupně nabídli tykání, až na jednu kolegyni, která je starší než moji rodiče. Když jsem s ní nedávno něco řešil, mezi řečí mi řekla, že si snad už tykáme. Já si rozhodně nepamatuji, že by mi kdy nabídla tykání. Přijmout takovou nabídku by nebyl za jiných okolností problém, ovšem já bych si raději od této kolegyně držel odstup. Poradil byste mi, jak si v takové situaci udržet vykání?



"Ne ne, v tom vám nepomohu, protože nabídka tykání od společensky významnější osoby se neodmítá. Je to žena, navíc starší, nota bene starší kolegyně, bývalá vaše učitelka. Její větu si lze vyložit jako nabídku tykání, kterou nelze odmítnout. Proto kolegyně jedná s takovou samozřejmostí. Z tykání často děláme strašáka, ale nebojte se ho. S kvalitou vztahu nemá obvykle tykání či vykání co do činění. Je-li vztah v pořádku, tykání ho neohrozí. Není-li v pořádku, pak ani vykání ho nezachrání. Odstup si můžete udržovat rezervovaným postojem i při tykání."