Evále, mně se tedy jedna prodavačka snažila vykázat z obchůdku, kam jsem vjela s golfáčem. Bylo to květinářství v supermarketu, v jedné z těch kukaní proti kasám pro privátní krámky. Pravda, na sloupu u vchodu měli přeškrtnutý nákupní vozík, ale golfáč s živým dítětem není nákup, že. Prodavačka (evidentně ještě v bezdětném věku) po mně chtěla, abych nechala kočár s dítětem venku. Což bych nikdy neudělala a taky jsem jí to řekla. Oháněla se zákazem vstupu s vozíky (já to prve pochopila jako zákaz vstupu inv. vozíků a dost mě to zarazilo). Ale přece pokud vezu nákup ve vozíku, tak ho nejprve mohu naložit do auta a poté jít bez něho nakoupit květiny. Což se se živým dítětem nedá, pokud člověk nakupuje sám, že. Pak se oháněla tím, že dítě něco shodí a rozbije (šermoval ručkama statečně), ale to je přece moje zodpovědnost a moje riziko, škodu bych samozřejmě uhradila, což jsem jí taky řekla. Nakonec se mě pokusila udolat odvoláváním se na ostatní zákazníky (fronta se vytvořila až během naší diskuze), ulička je tam opravdu úzká, ale pro golfáč a slušné lidi no problem, prostě jsem frontu slušně požádala o dovolení, ta vycouvala a po mém vyjetí se zase seřadila zpět. Podotýkám, že jsem vyjela až po obdržení požadované kytice, kterou ta slečna musela převázat, protože se mě napoprvé pokusila odbýt nehorázným koštětem.
Takhle to možná vypadá ok, ale já z toho zážitku byla rozhozená skoro týden.
Předchozí