Článek by se mi líbil - až na ten odkaz na staré časy. Pravda, tenkrát existovaly velké rodiny. Ale proč a za jakou cenu?
Nejdříve proč - dětí bylo třeba jako pracovní síly, jako sociálního zabezpečení pro staré rodiče (důchody neexistovaly), navíc byla vysoká dětská úmrtnost a antikoncepce beztak neexistovala. Rozhodně to nebyl důkaz vyšších morálních kvalit našich předků, jak rádi tvrdí někteří pámbíčkáři (záměrně neříkám "věřící", to slovo má pro mě jiný význam).
A za jakou cenu? Za cenu života stráveného úmornou dřinou, hladu, bídy, téměř žádné lékařské péče a následně častých úmrtí dětí i dospělých. Láskyplné péče si dítě trochu užilo jedině jako kojenec, později muselo tvrdě pracovat, často bylo dost surově bito a o vzdělání si až na malé vyjimky mohlo nechat zdát. To vím od své devadesátileté babičky.
Takže pozor - svých předků si važme, ale příklad si z nich můžeme brát jen v něčem. Ve vztahu k dětem, který často byl dost tvrdý, bych si z nich zrovna moc příklad nebrala.
Předchozí