Akorát porod není nemoc. Zánět slepého střeva ano.
A to je fakt zvláštní, zhýčkané a pohodlné se neléčit, dokud nejsem nemocná? Si přece nelíznu kapek na kašel, když ho nemám, co kdybych ho náhodou za pět minut dostala! Ale když kašlu, uvařím si na to čaj a nakapu kapky. Je na tom něco divného? Není.
Je divné chtít normálně rodit a reagovat až na problém, který nastává (včas, jako s tím kašlem, taky ho léčím dřív, než se rozvine v zápal plic)?!
A musí se někdo s doktorátem opravdu pozastavovat nad tím, že chci chovat vlastní dítě? To fakt existujou rodiče, kteří by si daleko dřív nevšimli, že s dítětem není něco v pořádku? Hladili by s úsměvem nedýchající mimino?
Jinak doma rodit nechci. Mám své důvody.
Ale pokud se mi narodí další dítě, tak ho chci přivítat. A pro sebe chci jen léčebné procedury, které budu potřebovat, a ne "ty co se dělaj vždycky". Bude mě to někdo ztěžovat? Když jdu, tak mi normální člověk taky neříká, že mi pro jistotu nastaví nohu!
Předchozí