Gratuluji Vám, pane Jiří, že jste se svojí ,manželkou přivedli na svět zdravé dítě.
Nerozumím však několika věcem.
Proč jste chtěli, aby vám zdravotnické zařízení vydalo placentu?
Proč pro vás bylo nekaceptovatelné sestrvat ve zdravotnickém zařízení alespon těch 72 hodin?
Nepřipadalo Vám neadekvátní riskovat porodem doma u prvorodičky, když jste abolutně nemohli tušit, zda vše proběhne bez komplikací?
Komplikace nelze předvídat nikdy a já sama, kdybych svého druhého syna rodila doma, tak bych tady už dnes nebyla, protože bych zemřela na intenzivní poporodní krvácení při atonii dělohy.
Nemohu uvěřit, že někdo, kdo tolik studuje všechny otázky, týkající se tzv. normálního porodu, se pro pro mě takové malichernosti jako je o několik hodin delší hospitalizace nebo nevydání placenty, rozhodne rodit doma.
Měli jste štěstí. Ptám se Vás, zda byste také tak velebil rozhodnutí Vás a Vaší ženy, kdyby se Vaše dítě narodilo asfyktické nebo nedejBože nrtví nebo při porodu zemřela např. na poporodní nezvloádnutlené a intenzivní krvácení vaše žena?
To asi ne, že? A to byste z toho vinil koho? Ty prokleté porodnice, které Vám neumožnily rodit zcela podle Vašeho jist několikastránkového porodního plánu?
Víte co? Udělejte si kurz pro porodní asistentky a běžte se někdy na ty porodní sály podívat do služeb. Nejlépe do některé z porodnic, kde je hodně porodů a nikdo se tam celou směnu nezastaví.
Možná některé věci pochopíte.
I přes to, že Vám moc nerozumím, Vám i celé rodině přeji hodně štěstí.