Helenko,
napsala jste to náááádherně, klobouk dolů. Mám slzy v očích. Jako "starší" prvorodička jsem se na porod taky připravovala, možná až moc, po 4dnech vyvolávání a chemických koktejlů se malému přestalo dobře dařit - přestávalo mu bít srdíčko a my skončili na císaři. Dodnes děkuji Bohu, že je zdravý a v pořádku, těch několik minut bylo strašných. Proto pro mě bylo normální - když jsem druhého syna rodila plánovaným císařem. Také si myslím, že se dnes kolem porodů dělá příliš velká osvěta, můj názor - každý ať si rodí jak chce a kde chce, ale jak píšete - nejdůležitější je ten malý poutníček
Děkuji za krásný příspěvek.