Přidat názor k článku Rodili jsme normálně

... a to jsem měla předtím hodně odmítavý postoj!

U prvního synka se porod po odteklé vodě a téměř neúčinných (ale bolestivýc) kontrakcích zasekl, nepostupoval - a ačkoliv se vše odehrávalo v (dnes už bývalém) CAPu na Bulovce skončilo to císařským řezem.

Po více mnež dvou letech u druhého synka byla dle ujištění porodníka dobrá šance porodit normálně, ale přece jen větší riziko že se porod zase "zasekne".

Protože jsem se chtěla vyhnout dalšímu císaři, byla jsem tentokrát přístupnější návrhům ohl. léku či epidurálu (i když ne nekriticky).

Po celém večeru (to jsme přijeli do porodnice), noci a ránu, kdy otvírání sice postupovalo, ale velmi pomalu (přitom bolesti byly velké a těžko k vydržení), jsem nakonec přistoupila na epidurál. Myslím že jsem udělala dobře!

Potom jsem stahy stále cítila, ale šlo se s nimi lépe vyrovnávat a jaksi "spolupracovat". S epidurálem jsem i chodila (jen jsem měla být opatrnější a opírat se o muže, kdybych třeba ztratila rovnováhu). Dávkuje se podle potřeby dost citlivě aby nedošlo k celkovému znecitlivění (to snad jen u náhlého císařského řezu). Pak jsem i chvíli spala, což bylo úžasné, protože to předtím celou noc vůbec nešlo! Měla jsem pak více sil a zjistilo se, že otvírání postoupilo významně dál. ¨

Ani tak nebyl porod úplně jednoduchý (asi nepatřím k ženám, kterým je dáno rodit lehko a rychle), ale řekla bych že bez toho epidurálu by možná opět skončil císařem - nejspís pro vyčerpanost a následné zastavení porodu...

V mém případě tedy epidurál pomohl k tomu abych se uvolnila a odpočinula si. Ale asi se to nedá zobecňovat.