Obyvaci stenu mame a neumim si predstavit zivot bez ni.
Co v ni mame: KNIHY (mame doma asi 2000 knih, vetsinu prave v teto stene. Kam lide davaji knihy bez sten opravdu nechapu - pokud mate knih jen trosku vic, potrebujete na ne knihovnu a ta obyvaci stena vam vznikne jaksi sama).
Veskere papiry k domacnosti, domaci ucetnictvi (v soucasne dobe nekolik tlustych sanonu) taky sidli v obyvaci stene, stejne jako papiry do tiskarny, prazdna dvd, rezacku na papir, alba s rodinnymi fotkami apod.
Dale (ve vyssich patrech steny, kam se obvykle neleze) skutecne mame sezonni obleceni (zimni bundy, cepice, saly...). Kus steny taky zaujimaji rucniky a povleceni.
Ve stene mame taky zapustenou televizi, dvd a hifi vez vcetne reproduktoru, dale "bar" s nejakym tim alkoholem. Drive jsme tam meli i hromadu videokazet, ty jsme vyhazeli.
Ano, obligatni "sklenik" je tam taky, ale tvori pouze malou cast steny.
V pribuzenstvu: jsme knihomolne rodiny, takze opet knihy. Dale televize a opet svatecni nadobi (ale zase jako jen mensi cast steny). Z duvodu maleho bytu tam jedni maji i bezne obleceni (obyvak maji zaroven jako loznici a nekde ty veci holt mit musi).
Mne zase neni tak uplne jasne, kam lide ty veci cpou bez sten. Kdyz se podivam na plany dnesnich bytu, vidim ze:
1) casto tam neni ani ta komora (o ktere autorka architektka mluvi)
2) kdyz vyhodim stenu a vsechny vyse uvedene veci nacpu do komory, bude komora uplne plna (a to tam napr. knihy budou na hromade - tj. ne k pohodlenemu "pouzivani") a kam dam veci jako vysavac, kybl s hadrem, cistici prostredky atd.
3) usporadani bytu (dvere, okna...) casto umoznuje jen velmi malo moznosti, jak byt ucelne zaridit (pripustime-li fakt, ze detsky pokoj by asi mel obsahovat postel, skrin a pracovni stul).
Stenu nikomu nevnucui, akorat se ohrazuji proti tvrzeni, ze kdo ji ma je mamlas bez vkusu, ma ji vyplnenou blbinama a vlastne ji vubec nepotrebuje.
Předchozí