mě se otevřené prostory líbí do okamžiku, než v nich mám bydlet. Ano, jsem typ, co zaplňuje prostor nábytkem - a ne, obývací stěnu nemáme
ale dokážu pochopit, proč si ji moji rodiče před 35 lety koupili do panelákového 2+1 o rozloze 56 m2, kde jsme pak bydleli 4. Zapvé se jim líbila a dodnes líbí, zadruhé v bytě není tolik úložných prostor jinde a zatřetí, máma ráda shromažďovala servisy a sošky, které se i používaly (jako ty servisy, sošky ne). Ve stěně byla i fotoalba, kterých mají nepočítaně, různé ubrusy, deky, sklenice atd, které by se nevešly do kuchyně. Líbí se jim to a byť já bych to nevolila, respektuju to.
My máme prozatím (jsme v podnájmu a stěhování je ve fázi plánování) velkou kuchyň s jídelnou, kde také tráví téměř veškerý čas i návštěvy, takže obývák máme spíš k večernímu lenošení a dívání na TV... stejně jako někde musí být rozložená velká vláčkodráha a do dětského pokoje či jídelny už se nevleze či by překážela
V obýváku není stěna, jsou 3 velké knihovny a velká pohodlná sedačka, kde si čteme či díváme na tv.
V plánu mám propojený velký obytný postor, kde se bude vařit, tvořit, jíst, sedět, válet, odpočívat, dívat na tv, scházet se... pak ložnici pro nás, možná 2 malé oddělené, 2 velké dětské pokoje, kdy v jednom budou děti spát a mít oblečení, ve druhém bude herna. Na stěnu nebude místo, do bytu bez šatny či nějakého úložného kamrlíku už se nenastěhuju