Přidat názor k článku Bytový design aneb obývací stěna

řešila úložnost (v panelákovém bytě s miniložničkama, těžko průchozíma kuchyňkama, pididětským pokojíčkem a malou předsíňkou)
a nabízela možnost i určitého estetického výrazu.
A co se tam tedy dávalo: Šatní skříň obvykle schraňovala obleky tatínka a večerní šaty maminky, tedy to, co by překáželo v ložnicových skříních, pak tam byly 2 -3 skřínky, kde byly ručníky a ložní prádlo, šuplík s rodinnými dokumenty a albem a knihovna. Někdo ujížděl na sváteční servisy a suvenýry, které mu byly blízké, tož ty patřily za sklo. Pak tam byla polička na televizi, címž můžete zhrdat, nicméně do jisté míry je to zábava společná(na rozdíl od takzvaného "aktivního" internetu).

Neříkejte mi, že kdo měl nevkusnou stěnu, přesedlal s novou módou na echt vysokou atchitekturu.
Mně osobně minimalismus děsí, 2-3 truhly dřevo, hliník, abstraktní obraz (jen aby to moc nestálo), divná lampa a zeď pokud možno na cihlu.
Druhý prvek současného bydlení, který bych hodně měnila, je kuchyňská linka. Naprosto nesmyslná tvrz, která nutí obsluhu, aby stála část dne zadkem k ostatním.

Na stěny vzpomínám s láskou, moje matka měla 2 a velmi mě mrzí, že tu první opustila spolu s otcem, byla vyjímečná, jak materiálem, tak tvarem.

Nechci ve své pokračující chřipce zadávat k nějakým hádkám, ale skoro je mi k smíchu křečovitý individualismus některých zdějších nestěnařek, co jsou přesvědčeny, že tak strašně jinak bydlí.

No a praktická: noční stolek je na budík a fotku..