Z toho je vidět, že nikdo z vás např. nedostal do výbavy skutečné broušené sklo, rubínové, které je, jak jsem se dozvěděla v muzeu, velmi cenné. Já ho teda nemám, má ho mamka a ta zas nemá vitrínu v obývací stěně
. Já bych ani tak nemusela "klasickou stěnu", jako bytelnou knihovnu. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale já fakt po večerech nechci čučet na prázdnou bílou stěnu s obrovskou TV obrazovkou, já se v obýváku (jako i kdekoliv jinde v bytě) chci cítit dobře, obklopená předměty, ke kterým mám vztah, své vzpomínky, a to včetně knížek (a že jich nemáme sto, dvěstě, ale rovnou patnáctset). Holt jsem krámař
, a to se teď holt nenosí
.