Jitko, v našich porodnicích to v pořádku není, to mi vkládáš do úst něco, co jsem nikdy neřekla, jen tys to tak pochopila.
Opravdu jsem na to nemusela číst knihy, abych přišla na to, že porodnictví je rutinní a hrubé a proč tomu tak je.
Každý vnímavý člověk to sám pozná na základě svých zkušeností. V předešlém příspěvku pro Markétu jsem i pro tebe uvedla příklad, jak člověk sám může ovlivnit svůj zážitek z porodu.
Když to sečtu a podtrhnu, pozitivní přístup zvolila ta první rodička. Ta druhá zvolila tu cestu, o které já říkám, že je negativní, protože to lpění na dodržování zásad who ji přivedlo do stavu, kdy si pokazila porod. Takováto žena si pak rodí po této zkušenosti další dítě doma, a bláhově si myslí, že její psychická pohoda doma rozhodne o tom, že bude vše dobře, že má porod plně pod kontrolou. Nikoliv, porod plně pod kontrolou měla pouze ta první rodička, která zvládla hladce porodit i za těžších podmínek lékařské rutiny. Ta druhá rodička by mohla být stále doma něčím překvapena, stále se jí to může vymknout z rukou a nemusela by stihnout dobře reagovat, protože ještě nemá tak dostatečně vyvinutou tu vnitřní sílu jako rodička první.
Takže konkrétně já doporučuji spíše vyhledat co nejlepší dostupnou porodnici, a tam se ale zklidnit a přijmout tu péči, jaká tam je i s tím dobrým i s tím špatným. Až po úspěšném absolvování takového "kompromisního" porodu (bez pocitu křivdy v sobě samozřejmě) bych věřila, že ta žena je zralá natolik, že by byla schopna ovládat svůj porodní proces i doma, že nezačne u porodu jančit.
Já být porodní asistentkou u porodů doma, nepřijímala bych klientky, ze kterých bych cítila zatrpklost a lpění na prostředí porodu. To nejsou dobré pohnutky k porodu doma. Můžou se vymstít.
Předchozí