Například mne vůbec nezklamete. Moc vám fandím. To je krásné, jak si říkáte, že nikdy nikdy. Předpokládám, že jste mladí - s ročním dítětem.Kdysi jsme začínali v téměř prázdném bytě a bylo nám tam fajn. Jenomže uběhlo 40 let. Naše tři děti potřebovaly moooooooc místa na svoje výtvory malované, lepené, z plastelíny, autíčka, panenky a kdovíco ještě. My jsme zase občas něco dovezli z cest - cerepetičky, s kterými se pojily nádherné vzpomínky - no strčte to někam do sklepa. Takže police, police a ještě jednou police, jenomže mít byt jenom z polic to taky nebylo ono. tak jsme si pořídili stěnu a přestože ve vitrínkách už jsou výtvory vnoučat, já se mezi těmi mými "blbůstkami", jak jim říkám, cítím velice spokojená. A o to vlastně jde, ne? Tím chci jenom říct, že se časem mění jak potřeby, tak tak náhled na co co nás obklopuje.
Předchozí