Přidat názor k článku Bytový design aneb obývací stěna

Už jsem si zvykla, že jsem z jiného světa. A ani zde nebudu výjimkou, nebo teda budu, takže vše bude úplně normální )))))).

Dokud nás bydlelo 6 na 70 m2 bez sklepa, komory, chaty, chalupy, nepřišlo mi až tak divné, že máme využitý každý kousek prostoru od podlahy až ke stropu (i děti měly 4 postele nad sebou, aby se jim do pokojíka vešly i psací stolky a měly prostor na hraní), předsíň sloužila jako šatna dětí, i tu komoru na vysavač a kočárek jsem si nakonec díky vhodnému uspořádání skříní vytvořila, obývák nebyl, jen kuchyň s jídelním koutem a jednou stěnou zastavěnou sektorovým nábytkem opět až ke stropu (vyšlo to na centimetr přesně) a v této stěně kromě pěti knihoven byly skříňky na všechno, kromě našeho oblečení. Do ložnice se vešla jen postel a šatník pro nás dva a jedno pracovní místo...(a pak hromada krabic se sezónníma věcma pro děti, protože se do skříní na předsíni prostě nevešly). No prostě skříně, kam oko dohlédlo a všude všeho plno.

Přestěhovali jsme se, najednou máme každý pro sebe jednu mítnost, máme sklep, dvojgaráž, půdu, spoustu prostoru. Bydlíme tu půl roku a ejhle....už ani jedna stěna není volná, kam to šlo, narvala jsem skříně, skříňky, skříněčky, prostě něco, i když třeba zatím prázdné....a pokud možno co nejvýš....A z obrovské pracovny mám po třech přestavbách kamrlík tak akorát na otočení židle (od zbytku místnosti odděleno jak jinak než skříňovou stěnou)....

Nesnesu volný prostor, vadí mi holé stěny (i když s obrázkama, poličkama, kytkama), vadí mi propojení obytného prostoru s kuchyní (pult pro mě není řešení, to mám vyzkoušené).....Mám ráda hodně malých místností, nejlépe funkčně oddělených, obklopuji se pouze obyčjným sektorem v barvě olše.......vrchol nevkusu?....upřímně, to je mi fuk......hlavně když se tu konečně začínám cítit doma.....

Manželovi ani dětem skříně také nevadí...