Přidat názor k článku Bytový design aneb obývací stěna

Já to vnímám tak, že jsou stěny a stěny - že hodně záleží na tom, jak ta která stěna vypadá, jak působí celý pokoj apod. (Nemám ráda stěny z prodejen laciného nábytku + stěny se skříňkami typu "rakev". V souvislosti s tím mě taky iritují falešné krby připomínající krematorium :D). Taky hraje roli pořádek vs. nepořádek v otevřených policích...

Jednu stěnu děda kdysi vyráběl ze staré ořechovodýhové ložnice (mmch. dnes taky zcela neudatelný typ nábytku) mé mamce, aby vůbec měla nějaký vlastní nábytek. Tato stěna mě pak provázela celé dětství a rané mládí. Dostatečně jsem se na ní vyřádila (potřebuju nejpozději jednou do roka přestěhovat nábytek v pokoji či případně v celém bytě :DD) a přilnula k ní natolik, že jsem si nedovedla představit, že bych ji někdy dala pryč (památka na dědu, na dětství, ...). Nakonec dopadla tak, že putovala do vyzděného sklepa a pojme skutečně spoustu věcí - a ušetřili jsme tak za sklepní regály :))) a zabili dvě mouchy jednou ranou.

A co se vkusu týče - myslím si o sobě, že vkus mám, ale nedaří se mi jej u sebe doma zatím uplatnit. Než abych pořizovala draze či levně něco, co nehoví 100procentně mému vkusu, tak radši žiju v tom, co dal život. Podědili jsme po kamarádech docela sympatickou skříňkovou (dtd, ale odýhovanou) stěnu - takže ji pořád někam stěhuju... :))) Zavřené skříňky fungují jako prádelník a úložiště šanonů, časopisů apod. "archiválií", otevřené jako knihovna + regál na kytky...

Ale je fakt, že už spřádám plány, jak to celé vymyslet jinak, abych se rozebíratelné stěny zbavila - je tmavá a já čím dál víc inklinuju ke světlému masivu :))))