...něco podobného se dá zažít i v české porodnici. Opravdu, zažila jsem pohodu, nevyrušování, sestřičky milé, ochotné, když jsem kojila a přišla dětská lékařka, řekla, že přijde později, atd.
U svého prvního syna jsem euforii lásky nezažila hned, přicházelo to postupně. Dokonce jsem si v duchu říkala, že by si ho už mohl někdo vzít, těhotenství i porod mám za sebou, tak už je to všechno.
Zato u druhého jsem byla rozechvělá štěstím hned na sále, hned co mi ho dali na bříško.