Přidat názor k článku Jak vybíráme školku

máma se mnou byla doma dokonce asi do mých dvanácti let, a to už za komunismu. Na rozdíl od některých maminek tady na tom fóru si však vůbec nemyslím, že je tak skvělé do školky nechodit. Jednak jsem se s dětmi na základní škole snášela mnohem hůř, než děti, které se v kolektivu "otrkaly" už ve školce a měla jsem spíš tendenci se od dětí odtahovat k dospělým. Máma se mnou samozřejmě mezi děti chodila, ale být hodinu denně na pískovišti s jinými dětmi, když je máma po ruce, je úplně něco jiného, než obstát sám. Do kolektivu jsem se začleňovala dlouho a dost jsme se naplakala. Kromě toho jsme všechny nemoci, co si děti odbydou ve školce, dostala až na základní škole, takže jsem byla první roky velice často nemocná a rodiče se se mnou museli doma učit, abych nemusela kvůli nemocem opakovat třídy. Teď je mi 42, moje děti do školky chodily, strašně se do ní těšily a pořád na ni vzpomínají. Spoustu nemocí už máme za sebou a ve škole se s dětmi snášejí bezvadně, umějí se už o sebe postarat. Myslím si, že děti fakt potřebují jiné děti a svůj vlastní sociální život v kolektivu, kde rodiče nejsou.