to je individuální. já si na první PROSADILA císaře, jak se tu píše, protože jsem už pomalu přenášela, porodní cesty zavřené, takže by to byl vyvolávaný porod koncem pánevním a do toho se mi sakra nechtělo. nakonec měla malá 3,7 kg a to jsem ještě nerodila, navíc větší hlavičku, která jde nakonec - podle těch průměrmů, co počítají,odpovídala víc než 4 kg.
Druhý jsem měla císaře na doporučení, zase přenášení, tentokrát dítě záhlavím, ale pořád nesestupovalo níž, porodní cesty zcela uzavřené, hrdlo obrácené dozadu. prostě se to na porod nechystalo, monitory taky nic moc, tak jsme to "rozsekli".
Obrečela jsem to, ale co, hlavně že mám dvě zdravé děti. doktor pak říkal, že jak to tak viděl, tak bych to druhé nejspíš stejně neporodila.
A po císaři? Po tom prvním běs, docela zbytečně mě v nemocnici zrasovali kapačkou oxytocinu po porodu, nechali to kapat rychle, měla jsem normální stahy a bolesti, že jsem omdlívala, ale zregenerovala jsem rychle - čtrnácti dní po porodu jsem už nakládala kočárek do auta jako by nic. A druhý císař, to byla naprostá pohoda, kapačku nechali kapat šest hodin, tak jsem o nějakém zavinování dělohy nevěděla, na sále legrace, úžasný anesteziolog. Prostě bylo to hezký, jsem za to vděčná. A fit jsem byla už po těch pěti dnech.
Předchozí