já jsem se nikdy k tématu porodů nevyjadřovala, ale k takovému hezkému článku mi to nedá. už to ve mě kvasí tři roky, tak se mi třeba uleví. rodila jsem fyziologicky a měla jsem s sebou dulu. vzhledem k tomu, že tatínka nemáme, jsem chtěla aby se mnou dula zůstala ještě nějaký čas po porodu, aby mi pomohla s miminkem a já tak mohla mít dítě u sebe a přitom si třeba i odpočinout. porod proběhl v pohodě, já měla v porodním plánu že chci dítě hned na břicho. nebetyčně obdivuju dulu za její trpělivost, s jakou pana doktora přesvědčila: "prosím, dejte miminko mamince hned na bříško" Ne, napřed ho přece umejeme." "ne prosím, maminka by si přála hned a nevadí jí, že je trochu od krve". "ale my ho přece jenom napřed umejeme". a tak to šlo snad 3 minuty, doktor držel dítě a nedal a nedal. já myslela, že už na něj začnu hystericky řvát, v tom rozpoložení v jakym jsem byla, ale dula jen opatrně, zdvořile a s úsměvem opakovala a nakonec ho udolala - synka mi "půjčil". Pak ho odnesli, přinesli, chvíli nechali a pak oznámili, že na nadstadardu není místo, musím na normální šestinedělí, kam cizí lidi nesmí, takže dula musí domů. A dítě mi dají, až budu schopná sama vstát. Chápu tu logiku - málo lidí, moc práce... Ovšem já mám nízký tlak a poprvé jsem omdlela a pak tam zas nebyl nikdo kdo by se mnou vstávání zkusil a tak mi syna dali až cca 12 hodin po porodu (párkrát tedy přinesli na kojení, honem honem, stejně ještě nic neteče). Když jsem prosila, zda by mi nedali čistou košilku, tak mě sestra zprdla, že je to můj problém, když jsem chtěla dítě před umytím na břicho, takže si v tom mám vydržet. No vydržela jsem, ale ten odsuzující pohled... Mimochodem jsem za tu dobu nezamhouřila oka, byla jsem nabuzená a dumala, jestli s dítětem nnáhodou není něco v nepořádku. Pak se náhle moje spolubydlící na pokoji, která rodila až po mě, odebrala na uvolněný nadstandardní pokoj. Když jsem se asertivně zeptala, jestli jsem nezapoměla něco podepsat nebo vyplnit, když jsem přeci jasně sdělila že mám zájem o nadstandard a přitom jsem ho nedostala, tak mi sestra oznámila, že "to záleží na tom, kdo zná jakýho doktora..". Takže šance asi od začátku prostě nebyla. Nevím, třeba už je to dneska lepší, ale tohle byla praxe před třemi lety v porodnici v Krči... Já už teda do porodnice nechci.
Předchozí