Sarmi, dotknout se něčího traumatu, může cokoliv
Já vidím jednoznačný přínos takových článků v jedné věci. Jako prvorodička jsem byla úplně mimo. Téměř jediné informace o těhotnetví aporodu jsem měla z betynky a z velké knihy o matce a dítěti. Mysli si o mě že jsme byla kravka neschopná vyhledávání informací (a možná bys měla pravdu
) ale protě to bylo tak. Za těch pár měsíců před porodem co jsem se začala vzdělávat, jsem toho už moc nastudovat nestihla. Informace, že někde je vyjímečně možné mít mimi u sebe po celou dobu ke mně vzdáleně dolehla, ale jenom jako silný extremismus. Podle všech mladách i starších matek v okolí bylo normální, že dítě odnesou sestřičky a půjčí mi ho někdy později na kojení.
Když řeknu, že by mě nenapadlo chtít mít mimčo hned u sebe, protože mi nikdo NEŘEKL že je to možné, budu za ještě většího trotla.
Nu což, blbá ale upřímná
Prostě mi ta informace chyběla, stejně jako například že rodím já, nikoliv pan dr..
Takže zvyšování obecné povědomosti o tom, že je to normální, ba prospěšné beru jako jednoznačné