Je nepřehlédnutelné, kolik druho a vícerodiček se chystá u svých dalších porodů "bojovat". Nemělo by to být. Já jsem šla ke svému druhému porodu odhodlaná neustoupit ani o píď, vyzbrojená paragrafy vytištěnými z Aperia. Byl to o dost lepší porod, než ten první. Bylo to také tím, že jsem byla v porodnici sama, měla k dispozici porodní pokoj, porod byl rychlejší aj., ale především profesionálnějším personálem, který se mi snažil vyhovět. I tak by to mohlo být ještě lepší
. Synka jsem dostala na břicho, ale byl hned odnesen s tím, že se musí nutně odsát - neměla jsem odvahu tomu oponovat. Dále mě mrzí, že byl poporodně ošetřen v jiné místnosti(za přítomnosti tatínka), lepší by bylo lůžko pro miminko hned vedle mého. Ovšem ty dvě hodinky spolu na sále byly balzámem, to opravdu ano. I když syn nakonec stejně putoval na vyhřívané lůžko, byl to posun k lepšímu. Chodila jsem ho tam tajně kontrolovat, spokojeně spal s nohou přes nohu vedle nějaké malinké slečny
. Budu muset rodit ještě mockrát a věřím, že ten poslední porod bude dokonalý
.