Přidat názor k článku Bonding po česku a jiné porodní úvahy

Kreditko, některé matky tu popisují, jak problematicky hledaly cestu ke svému dítěti. Ano, za pomoci lidského rozumu, který jim chladně sdělil: "Ano, to je tedy to dítě, o které se mám starat, protože je moje....", tak se samozřejmě na rozdíl od té srny starají a pečují a obtížně hledají mateřkou cestu k němu. Chybí jim k tomu rozumu ještě ten instinktivní pocit, že to dítě je jejich.
Vpodstatě bych řekla, že je poněkud zneužíváno tohoto rozumového přístupu. Nemůžeme využít instinktu, jako srna a toho cizího uřvance odmítnout, tedy ho přijmeme a hledáme k němu cestu.
Srna by se na to prostě vybodla, nebo bychom ji možná a s určitou malou nadějí na úspěch mohli "oblafnout", zamaskovat cizí pachy a pokusit se srnče vrátit - někdy to funguje. Málokdy.

Není lepší tu cestu zkrátit a řídit se heslem, proč ten složitý postup, když ten původní, přirozený, je mnohem jednodušší?
Samozřejmě s výhradou - můžeme najít mrtvou srnu a odnesení srnčete v takovém případě je záchranou. Matka může být velmi vyčerpána a noborozeně skutečně potřebuje zákrok.....ale o těchto situacích to tu není.