Kreditko, dík za uznání ;)
Nicméně, abycho mohli porovnat situace, tak laň koloucha neopouští hned po porodu, pokud by jí k tomu někdo donutil, tak už mládě nepřijme, i kdyby na sobě nemělo cizí pach. Pokud já nechám půldenního novorozence v postýlce a půjdu se najíst, bude to OK a bude to stejná paralela. Když mě někdo/něco donutí opustit novorozence hned po porodu, tak sice miminko neodvrhnu, tak už nejsem jen instinkty a pudy vedená samice, ale začnou haprovat hormony. A tím všechno začíná, nedostatek lásky (té chemické, to co některé maminky nazývají: mateřská láska se mi neobejvila hned, musela jsem k ní dospět, překvapilo mě to, necítila jsem žádný nával štěstí, což tedy po pravdě může už nastartovat umělý oxytocin během porodu, kdy blokuje tvorbu tělu vlastního oxy.), zpožďuje se, nebo je obtížná laktace, špatné odlučování placenty, zavinování dělohy, tohle všechno je měřitelné a souvisí s tím, že jaksi někdo/něco zabranil tomu, že po porodu nemáme v náručí to teplé, voňavé tělíčko.
Předchozí