Já bohužel měla otevřené oči už před porodem.Kvůli těhotenské cukrovce mi bylo doporučeno rodit na vyšším pracovišti. takže jsem se smířila předem s věčím frmolem a s tatínkem až přímo u porodu nikoliv během předcházejících sedmy hodin první doby porodní. Chápu, že pohybuje-li se po porodním oddělení osm rodiček nemůže mezi nima běhat i ,pro ně cizí, chlap. Byla jsem nadšená ze slibovaného neustálého kontaktu s maminkou po porodu. No dceru mi dali na bříško, první vyšetření proběhlo přímo na sále za přítomnosti tatínka. při šití jsem dceru chovala a zároveň proběhlo první kojení. Jenže pak to začlo. dceru šoupli do výhřívaného boxu, zaparkovali ji vedle mě a že tam bude dvě hodiny s náma. to je moc pěkný, ale prosím vás maminko nevydavejte ji!!!!! může vám upadnout, byla by jí zima( na sále verdo k padnutí). několikrát jsem žádala kolemjdoucí personál, aby mi dceru dali do náruče.. marně. Muž se jí pokusil vyndat, ale nepodařilo se mu ten box otevřít. zrovna přišel pediatr na kyčle a dost hrubě se na muže obořil, co si jako myslí, že dělá?!!!Takže jsem měla dceru sice u sebe ale nemohla jsem se jí ani dotknout. V tom návalu hormonů mi to bylo strašně líto, moc jsem toužila si jí pochovat a mazlit se . Dcera ležela obklopená teplým plastem a koukala kolem... nic neviděla, že.... Pak mě převezli na pokoj a dceru přivezli asi 20min za mnou... dodneška je mi to hrozně líto, že jsem se s ní nemohla pořádně poňuchňat.
Předchozí