Přidat názor k článku Bonding po česku a jiné porodní úvahy

Lucinka byla 2 hodiny pryč. Když jsem ji chtěla, bylo mi odpovězeno, že si odpočinu a Lucinka bude stejně spát, tak je to jedno.
Připadala jsem si prázdná, opuštěná, neklidná a nespala jsem. Rozhodně mě to nijak neosvěžilo.

Honzíka jsem chtěla hned. Bylo to úžasné, ležela jsem a jen se kochala pohledem na něj. Za ty dvě hoďky potřeboval jen jednou nakrmit, což dle mého není takový problém pro zdravou maminku, která si ovšem přinese z domu dostatek tekutin... Jinak spal.
Nejsem si úplně jistá, zda by mi ho přinesli dříve, i když měl už hlad.

Kamarádka po císaři říkala, že všechny děti na JIP vozily sestry najednou po 3 hodinách a většina z nich řvala. Ale třeba to nebylo hlady a už dlouho... Nemáte s tím někdo zkušenost?

Vyslechla jsem si při předávání dítěte nepříjemnou poznámku od sestry gyndařské i dětské. Což fakt nechápu. Lusika